Za dobu, po kterou pročítám různé satanistické zdroje, jsem se setkal s mnoha pojetími satanismu, z nichž každé se nějakým způsobem vztahovalo k Satanovi. Zásadní rozlišení je stavěno mezi satanismus takzvaně "symbolický" a satanismus "teistický".


První z nich bývá, připisován LaVeyovi, druhý razí různé jiné satanské skupiny, většinou zaměřené polytheisticko-henotheisticky (tedy věří v existenci mnoha bohů a za toho svého považují Satana). Když jsem se sám snažil Satana uchopit, poznal jsem Jeho proteovskou kvalitu; vždy se v poslední chvíli změnil a unikl mé snaze o pojmové uchopení. Když jsem Jej nahlížel jako na symbol, změnil se v přírodní sílu, když jsem o Něm uvažoval jako o přírodní síle, stal se bohem – a když jsem se Jej pokusil pojmout jako boha, změnil se opět v symbol. Byl ve mně i mimo mě. A v té chvíli jsem plně porozuměl slovům Antona LaVeye, že Satan "Představuje přírodní sílu; mocnost temnot, která byla takto nazvána jedině proto, že ji žádné náboženství z temnot nevytáhlo. Ani věda nebyla schopna uplatnit na tuto sílu technickou terminologii. Je to dosud nevyužitý zdroj, z něhož může čerpat jen málokdo, jelikož většina lidí nedokáže používat nějaký nástroj jen tak, aniž by ho nejdříve rozebrali na kusy a pojmenovali části, které ho udržují v chodu. Neustálá potřeba vše analyzovat brání většině lidí, aby využili tento mnohostranný klíč k neznámu, který satanisté nazývají Satanem." (Satanská bible, str. 52)
Ale jsou i jiná mystéria...

Převzato z www.kojot.name